Každý z nás může udělat něco pro to, aby louky cvrkaly a les bzučel.

Hmyz už nemůžeme vnímat jako něco otravného, co nám v létě znepříjemňuje pobyt u vody. Je ho totiž čím dál míň. Příčina masivního úbytku hmyzu leží hlavně v polích za městem. Něco v jeho prospěch ale může podniknout i majitel truhlíku s květinami za oknem. Rozhodli jsme se zjistit, co každý z nás může udělat pro to, aby hmyz v našem okolí prosperoval a plnil svoji nezbytnou funkci v ekosystému.

Více zde: Manuál pro záchranu hmyzu.

Utvoř s námi mezinárodní živý řetěz, kterým se postavíme proti rozšiřování hnědouhelného povrchového dolu Turów. Řetězem symbolicky propojíme všechny tři státy - Českou republiku, Polsko i Německo. Zdůrazníme tak, že žijeme společně na jedné planetě a když si ji zničíme, bude to problém nás všech. Důvodů pro účast je mnoho!

Důl Turów má již dnes přímý vliv na enormní úbytek podzemní vody, kterou kvůli těžbě odčerpává. Ohroženo je asi 30 000 obyvatel měst Hrádek nad Nisou, Frýdlant a dalších sídel. Dalším rozšířením a prohloubením dolu hrozí, že tato krajina a místní lidé přijdou o zdroj pitné vody.

Rozšiřování hnědouhelného dolu a pálení uhlí k výrobě elektřiny je však dnes již neakceptovatelné. V době, ve které naprosto všichni pociťujeme důsledky změn klimatu je takový krok naprostým výsměchem a hřebíkem do rakve.

Tomuto ohrožení se nyní musíme postavit.
Důl Turów má platné povolení k těžbě uhlí do roku 2020. Polská společnost PGE, která ho provozuje však usiluje o to, aby se zde těžilo i poté a snaží se získat povolení k další těžbě. V procesu Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) se mohou proti záměru postavit také všichni lidé z České republiky, Německa i Polska.

Proto se v neděli 28. dubna ve 14:00 sejdeme na Trojmezí – přímo v místě, kde se setkávají hranice Polska, České republiky a Německa a utvoříme tzv. živý řetěz – řadu lidí stojících v kruhu na území všech tří států. Na místě také bude k podpisu veřejný dopis polské vládě, možnost podat připomínku do procesu EIA a zazní několik proslovů k dané situaci.

Více zde: Spolu za vodu

Na krajském úřadě se konalo veřejné projednávání záměru rozšiřování sjezdových tratí na Ještědu. Představení záměru mělo působit tak (a na někoho i působilo), že je vlastně vše v pořádku. Namísto monokulturního lesa budou květnaté louky, menší negativní zásahy budou kompenzovány. A můžeme se těšit na různorodý lem lesa,  zasakovací pásy a nové tůně. K osvětlení celé "nové" sjezdovky bude využito to nejméně škodlivé žluté světlo namísto bílého. A skalní masiv zhruba uprostřed plánované trasy se odstřelí a prostě se o pár metrů posune. 

 

 

Skoro to vypadá, že nemáme žádný problém s klimatickou změnou, že tu není žádný problém s tím, že spotřebováváme více, než planeta unese. A už jsme zapomněli na loňské sucho, které sužovalo republiku. 

 

 

A ano, pokud bychom žili ve zdravé harmonické krajině a nehrozilo by globální oteplení, dalo by se říct, že záměr je akceptovatelný. Problém je ale v tom, že to je další z celé řady „malých“ příspěvků k tomu, abychom si z přírody brali stále více a více. Je to přece „jen pár hektarů lesa“, o jehož klimatický efekt se připravíme. Trocha vody a energie, co spotřebujeme. Stavíme požitky  nad zdravý rozum.  

 

Video zde

Dagmar Najmanová, ochránkyně přírody: "V pondělí projednávaný záměr asi už nic nezastaví pro mě osobně bohužel ale měli bychom zbystřit protože přijde další etapa a s ní snaha o další ukusování z přírody." 

Klecové chovy zvířat jsou zlo. Ochránci zvířat bojují za jejich lepší život, pořádají petice, oslovují vlády, a společnost na to začíná pomalu slyšet. Například vejce - lidé dávají čím dál víc přednost vejcím minimálně z podestýlkových chovů nebo kupují přímo u malých chovatelů. V současné době žije v klecích po Evropě 290 milionů slepic, podmínky jsou otřesné.

 

Více o tématu zde: Konec doby klecové

 

 

Vždy je dobré vidět utrpění zvířat na vlastní oči, aby člověk zcela procitl a pochopil. Na nedělních oblíbených Tatrzích v Liberci, kde se prezentoval i Čmelák, návštěvníci takovou možnost měli. Spolek z Turnova adoptující slepice z klecí i podestýlkových chovů sem přivezl několik zachráněných zvířat - slepice z klece, které jsou na svobodě teprve 14 dní, se prý zpočátku vůbec nepohnuly z místa. Pohled na ně vyvolával soucit snad v každém, kdo šel kolem. Slepice z podestýlkového chovu, které se dostaly na svobodu již před rokem, na tom byly o poznání lépe. A prý ani na počátku nebyly tak zbědované jako slepice z klecového chovu. Oproti slepicícm ve volném výběhu je ale rozdíl stále patrný, například hřebínek, viz fotografie. Má tedy bezpochybyby smysl při nákupu vajec přemýšlet a nekoukat jen na cenu…

 

 

 

Děkujeme všem, kterým není život zvířat v zajetí lhostejný! Pomáhat slabším je normální!

 

 

Úterní jarní výprava za poznáním do Nového pralesa na Ještědském hřebeni se třeťákům z Českého Dubu vydařila na výbornou. 

Počasí přálo a děti si mohly přírodu doslova osahat. Naši lektoři se jim věnovali několik hodin. Pomocí různých her jim vysvětlili, proč jsou pro nás lesy 🌳🌲🌿 tak důležité, a proč vlastně čmeláčí projekt Nový prales vznikl... 

O Novém pralese zde: Nový prales

Více fotografií na: Čmeláčí Facebook