Cílem je vytvoření přírodního mokřadního parku s vysokou přírodní a estetickou hodnotou a vysokou hodnotou biodiverzity. Výsledná podoba revitalizace bude mít výjimečný osvětově-rekreační a ekovýchovný potenciál, který bude uskutečňován prostřednictvím naučných prvků i terénních výukových programů. Projekt poslouží jako příklad přeměny zanedbaných příměstských ploch v „mokřadní park“, který bude sloužit jako útočiště pro chráněné druhy rostlin a živočichů a zároveň bude sloužit lidem jako oáza klidu a místo pro relaxaci.
Jak si toto místo lidé pamatují? V delším časovém horizontu je toto místo v paměti lidí uchováno jako bezlesí, tehdejší suché louky byly volně průchozí na Skalický vrch ( Kašperák). Přírodní koupaliště bylo obklopené rákosinami. Šporku si však lidé, kam až jejich paměť sahá, pamatují znečištěnou. Později po výstavbě obchvatu města došlo prý k zamokření lokality, jejímu zárůstu a přerušení do té doby často využívané pěší trasy. V posledním desetiletí došlo k živelnému zárůstu křídlatkou. To vše vede k zneprůchodnění lokality a tím k snížení návštěvnosti obyvateli Nového Boru.
Na otázku, jak s lokalitou lidé přicházejí do kontaktu dnes, většina odpověděla, že dnes místo nenavštěvují z důvodu špatné přístupnosti, podmáčenosti, neprostupnosti, zápachu, znečištění řeky i lokality odpadky, erozi břehů a neprůchodnosti pod obchvatem. Využívají ji pouze fyzicky zdatnější jedinci na procházky se psy, hledají tu klid, útěk od lidí a divočinu. I u nich se ukázal jako limitující faktor zárůst lokality vegetací – zejména nepůvodní invazní křídlatkou, která v letních měsících tvoří neprostupné porosty.
Jako odpověď na otázku, co se lidem na lokalitě líbí, nejvíce vyzdvihovali její přírodní charakter, divočinu a klid. Konkrétně se jim líbí meandrující potok, tůně, obří stojící i padlé stromy, výskyt rostlin a zvířat, tajuplnost místa a zvukový vjem z ptačího zpěvu.
Naopak Největší nespokojenost lidí pramenila ze znečištění a zápachu Šporky, výskytu ohnisek odpadků na lokalitě, z neprůchodnosti lokality způsobené zárůstem křídlatkou a postavením obchvatu bez podchodu. Dále bylo otevřeno téma pocitu bezpečnosti na lokalitě v souvislosti s výskytem nedůvěryhodně působících osob.
Na závěr přišla nejdůležitější otázka: Co by zde lidé chtěli dělat? Všichni si přejí zachovat mokřadní ráz lokality s tůněmi. Přejí si zprůchodnit lokalitu takovým způsobem, aby byl zachován její přírodní charakter a divokost. Během delší diskuze došlo ke společnému konsensu, že by na lokalitě měl zůstat prostor pro nedotčenou divokou přírodu, ale zároveň i pro procházky širšího okruhu veřejnosti.
CO BUDE DÁL očima Čmeláka?
V letošním roce bude na některých částěch lokality docházet k potlačování porostů křídlatky, budeme také pokračovat v úklidu lokality a říčky Šporky. Dále bude na lokalitě probíhat odborný botanický, zoologický a hydrologický průzkum. V rámci projektu podpořeného Libereckým krajem zde bude ručně vyhloubena jedna drobná tůň pro obojživelníky a dojde k obohacení lokality o vzácné jilmy. Proběhne tu i několik ekovýchovných programů pro základní a střední školy. Již nyní je také potvrzená dobrovolnická pomoc od firmy Albi. Další dobrovolnické akce jsou zatím v jednání. K potlačení nepůvodní invazní křídlatky, která vytlačuje naši přirozenou květenu, je nutné na lokalitě provádět její časté opakované vytrhávání, které vyžaduje obrovské úsilí (chemické potlačení v tomto mokřadním prostředí není vhodné). Proto uvítáme pomoc veřejnosti i zájmových skupin. Pro více informací pište na jana.bujokova@cmelak.cz.
Do budoucna je zásadní pokračování ve vyjednávání konkrétních podmínek s vlastníky pozemků a získání finančních prostředků na geodetické zaměření lokality. Pokud Vás budoucnost této lokality zajímá, můžete se zúčastnit druhého komunitního plánování, které se bude konat v podzimním období. Informaci o něm naleznete mimo jiné v obecním zpravodaji.